Sufjan Stevens

Pryč jsou jeho elektronické pokusy z The Age Of Adz a nudné desetileté přešlapování. Carrie & Lowell je majstrštyk jak Brno a jasný návrat k jeho nejlepším deskám jako Seven Swans nebo Illions. Teda formou spíš k té první, protože písničky na Carrie & Lowell mají velice decentní aranže a krásnou intimní a nostalgickou atmosféru. A s každým poslechem to roste.

Courtney Barnett

Pokud jste slyšeli její Double EP nebo alespoň psycho-zahradnický hit Avant Gardener, tak víte, že tahle na pohled křehká dívka dokáže pěkně vystrkovat růžky. A pokračuje v tom i na jejím albovém debutu Sometimes I Sit And Think, And Sometimes I Just Sit, který je našláplejší a muzikantsky ještě o něco vyzrálejší než Double EP, nemluvě o textech, které jsou opět samá perla. Tohle je prostě album bez kterého se tohle jaro neobejdete.

Tobias Jesso Jr.

Stačí se podívat na názvy písniček jako How Could You Babe, Without You nebo Can We Still Be Friends a je vymalováno. Goon je klasická rozchodová deska, která zní jako kdyby John Lennon a Adele spolu „kroužili v hlubinách“. Tenhle pán umí psát písničky.

Kate Boy

Není toho severského popu v poslední době už trochu moc? Je, ale to vůbec nevadí, protože většina těch věcí je velmi chytlavá a inteligentní. Stejně jako tahle švédská parta, která teď vydala eponymní EP, poskládané převážně z úspěšných singlů, které vyšly během loňského roku. Staří The Knife meets Niki and the Dove.

HNNY

Švédský producent Johan Cederberg, který je známý svými hodně uvolněnými tracky, zní na svém novém EP Carefree až downtempově a vlastně není ani tak daleko od toho co dělali takoví Fila Brazillia někdy před patnácti až dvaceti lety. Neskutečně vypohoděná hudba, při které si vzpomenete na dobu, kdy byl label jménem Compost ještě cool, v Čechách vycházely kvalitní hudební časopisy a v televizi běžel Pakvil. Amen.

Yumi Zouma

Minulý rok vydala tahle partička z Nového Zélandu vynikající debutové EP, které sklidilo úspěch po celém světě, což mělo za následek třeba i to, že si je jejich krajanka Lorde vybrala jako support na turné. Novinkové EP s římskou číslicí dvě jede v tom samém duchu a je neméně zasněné a chytlavé jako první EP. Z tracků bych vyzdvihl hlavně singl Alena, který má našláplejší refrén s rovným beatem a typickým houseovým piánkem. Krása.