Late Night Tales Presents Automatic Soul

Ok, Groove Armada už dneska svou hudbou nejspíš nikoho moc neoslní, ale její polovina dělá pro sérii Late Night Tales naprosto skvělé kompilace. Po prosluněné Music For Pleasure je tu Tom Findlay s Automatic Soul, která nás zavadí do raných osmdesátek. Řeč je samozřejmě o post disku a rnb a jménech jako Alexander O’Neil nebo Donna Allen. Budete se cítit, jako kdyby jste se zase proháněli v autě po Vice City.

iamamiwhoami

iamamiwhoami jsou takovou temnější verzí Postiljonen. I u nich hraje prim zamlžená skandinávská atmosféra a silné melodie a jejich nové album Blue je naprosto úžasné.

Temples

Pamatujete si ještě na Nite Versions od Soulwax? Šlo o remixovou verzi alba Any minute now, která byla ve výsledku o několik tříd výš než samotný originál. Tak tohle je uplně ten samý případ. S tím rozdílem, že si Temples album neremixovali sami, ale povolali si k tomu zkušené electro-psychedelické harcovníky Beyond The Wizard’s Sleeve Erola Alkana a Richarda Norrise, kteří jejich původní album naboostovali inteligencí a rafinovaností. A rozhodně už stojí za poslech.

Azealia Banks

Azealia stačila běhěm tří let pourážet kdekoho. Do toho se přidaly problémy s labelem (nebo spíš labely) a bolestný fakt, že nic lepšího něž 212 z ní za ta léta nevypadlo. Proto asi většinu z vás překvapí, jak je Broke With Expensive Taste dobré. Není tu sice žádný megahit (kromě 212, hehe), ale tracky jsou velice dobře napsané a mají hodně fresh zvuk. Vlastně celé deska je neskutečně pestrá. Palec nahoru.

Korallreven

Švédské duo Korallreven je tu po třech letech s další deskou, kterou s nadsázkou pojmenovalo Second Comin‘, což nejspíš odkazuje na druhý a poměrně zavrhovaný počin legendárních The Stone Roses. Švédové se ale nemusí bát, že by napodruhé neuspěli, i když nabízejí přesně to, co od nich čekáme – klasický švédský balearic pop plný reverbu a vzdušných padů, který je už dneska pro tuto zemi typický stejně jako Ikea nebo blonďaté holky. Já to miluju.

Dabeull

Jasně, podobné nudisco hudby se válí po beatportu tuna, ale tenhle týpek stojí fakt za to. Tři základní důvody – hitovky, skvělí hostující vokalisti a výborný zvuk.