
Páteční noc Music Infinity v Akropoli měla téměř nulovou propagaci. A je to škoda, protože Christopher Willits i The Sight Below opravdu jsou špičkou současného experimentalu. Album Glider druhého z dvojice se před několika měsíci stalo zámořskou senzací a o Willitsovi se mluví ještě delší dobu, nejen kvůli kolaboracím s Taylorem Deupree nebo japonským mágem Ryuichi Sakamotem.
Žižkovský dóm byl zaplněný sotva z půlky, ale sedělo se na židličkách a večer tak měl docela pěknou, komorní atmosféru. Jako první vystoupil The Sight Below ozbrojený kytarou a laptopem a celý set odehrál ve svém značkovém zvuku: ponuré plochy zreverbované kytary, podchycené rovnými beaty. The Sight Below rozpoznáte stejně snadno jako třeba žánrového klasika Christiana Fennesze, zároveň je nutné vědět, že tenhle člověk vystupuje pod několika jmény a tvoří hudbu jiného ražení. Největší úspěch sklidil před dvěma lety, když pod svým civilním jménem Rafael Anton Irrisari vydal Daydreaming (Miasmah). The Sight Below svůj set doprovázel vlastními projekcemi a postaral se o slušnou podívanou.
Na jejím konci zamračený Irrisari poděkoval, bedňáci v rychlosti uklidili podium a už naběhl o poznání extrovertnější Willits. Obklopil se krabičkami na stojánkách, nasadil kytaru a zapnul laptop. Nemyslím, že by člověk na podobné koncerty chodil kvůli té vizuální stránce, ale právě u Willitse je nutné ji vyzdvihnout. Jednak jeho set vypadal krásně čistě, minimalisticky a funkčně, druhak za sebe pouštěl nádherné projekce, které ovládal na jednom ze samplerů a které tak plně reagovaly na hudbu.
A samozřejmě, Willitsovo hraní. Vždycky se začalo pomalu, rozvážně. Pár tónů, pár tlačítek, uvidíme, co to s tím udělá. Postupně se na sebe nabalovaly další a další vrstvy zvuků, přidaly se rytmy, smyčky, až se ten chlápek v červeném kulichu souhlasně roztancoval do rytmu. Jo, bylo vidět, že Willitse hraní opravdu baví, nemluvě o tom, že tenhle mladík má vážně talent pro katarzi.
Pro mě opravdu povedený večer, špičková dramaturgie, bezva scéna. Jen škoda té propagace. V jiném městě by na tyhle zázračné děti z Ghostly Int bylo stejně plno, jako na čtvrtečních Telefon Tel Aviv.









0 komentářů ↓
Žádné komentáře.
Přidat komentář