K létu patří kromě slunce a chlastu taky pořádný disco synťáky! Ty nám na svém Mustangu přivážejí Dj Renaud Deru (aka Cosy Mozzy) a Andy Faisca. Milovníci Italo-diska, ranného housu & klasického popu. Vyšlo jim zatím pouze jedno – ale neskutečně nadupadné – EP Chameleon Circus, které najdete už od února v katalogu mnichovské Gommy. [...]

[Více →]

Kašlu na to, že si na tom ulítávaj americký indie hipsters a že recka na Pitchforku bude mít určitě nálepku „best new music“. Tohle je pro mě deska letošního léta. Tolik zábavy a energie dneska nikde jinde na jednom mejdanu nepotkáte. Yourstru.ly Presents: Wavves „King of the Beach“ from Yours Truly on Vimeo. Download: Wavves [...]

[Více →]

O hauntologii coby obtížně definovatelném pojmu si můžete počíst třeba v nové ádvojce. A aniž bych jim tady chtěl dělat reklamu, tak mimo jiné v této souvislosti zmiňují i amerického zvukového výzkumníka Daniela Lopatina, o němž ale už bezesporu víte, sledujete-li trochu současnou scénu – čímž si samozřejmě zadělávám na problémy, protože hudba Oneohtrix Point Never se [...]

[Více →]

James Yuill je zajímavej týpek. Dělá si všechno sám a na koncertech si vystačí akorát se španělkou, laptopem a mixáky. Mám rád tyhlety nenápadný chameleony, kteří srší chytlavými melodiemi a ještě do sebe stačí míchat ruzný styly. Na jeho albu číslo dvě, Movement in a Storm, najdeme jak vkusný elektro pop ala Junior Boys, tak [...]

[Více →]

Guidem i jinými bristolskými kouzelníky si člověk mohl před tím rokem být stejně jistý jako články Honzy Kábrta – jejich dunící progrese křičela hodně hlasitě. On sám se na tom pak podílel hlavně 29minutovým mixem, na jehož ploše zvládl střílet dost neomylně. Pravda je, že na Anidee nic moc nového nepředvádí – jeho Mad Sax [...]

[Více →]

Oni totiž Holy Fuck nejsou žádní řvoucí Fuck Buttons, aby při první připomínce lehkým zmáčknutím čudlíku připojili další obvod, protočili obrátky. Mají v mozku upevněný javorový list, hokejisty, možná i Gainsbourga. A vůbec se přitom nepotřebují napínat – jak to říká Karel Šíp? Všechnopárty? Na večírku se necítí dobře členové všech zájmových skupin, tihle i tamti. [...]

[Více →]

Odkud se vzala tahleta Janelle Monáe? Holka, která dělá z rnb a popu něco víc něž jen kulisu k umývání nádobí kvkladaninadobidomyckyabysenekdoneposral a svým affro-futuristickým konceptem o androidu-spasiteli nás posouvá až někám do sedmdesátek, kdy na sebe černý holky házely takový věci, že vypadaly jak kompars z Electromy. Při poslechu The ArchAndroid mě napadá jen jedna [...]

[Více →]

A stejně mám pocit, že mezi těmi křehoučkými lo-fi sestavami z obou amerických pobřeží stojí na prvním místě. Ne že je lepší než nejlepší, spíš v Gemini využil všechnu tu teď už snad charakteristickou estetiku. No a kdo taky letos viděl jímavější klip než ten k Chinatown, že jo. Jack Tatum není ani tak píča jako [...]

[Více →]

Nicolas Fromageau si dost dobře nedovede představit den bez Joy Division, a když vyprávěl o tom, co si nejvíce přeje do příštích měsíců, byl to hlavně titul francouzské reprezentace z fotbalového MS. O svém už ne tak zcela novém projektu (všichni tři členové Team Ghost se prý znají někdy od patnácti, společně vystupují od roku [...]

[Více →]

Warp records se drží aktuálních trendů jako klíště, proto není divu, že po úspěchu brooklynských Class Actress a Chairlift sáhli po stylově spřízněných krajanech The Hundred In The Hands. I ti se vyžívají v popovém minimalismu 80s, který ale přitom nepostrádá až nechutně chytlavé melodie, hutná basová arpeggia a kytary, které jednou „marrovsky“ zvoní, jindy [...]

[Více →]