Battles – Dross Glop

autor
1 , , Odkaz 0

Co si budeme povídat, většina remixových alb stojí za hovno. Vždycky jsou tam tak dva až tři dobré remixy a zbytek je většinou nuda bez invence. Pamatujete si přece ještě na Guerolito nebo Silent Alarm Remixed? Občas to ale i vyjde. Vemte si třeba dvě docela slušné remixové desky od Health. Nebo Battles. Upištěné hlásky a repetetivnost na Mirrored mě vyloženě štvaly a nepřescědčil mě ani následovník Gloss Drop, i když jeho poslech byl o dost snesitelnější. To remixový bratříček Dross Glopp je zábavnější než obě alba dohromady. Za což může převážně stylová různorodost remixů a fakt, že těch slabších míst je tu jen pár. Ze známějších jmen válí hlavně Gui Boratto se svým úvodním remixem k Wall Street a Hudson Mohawke, u kterého mám pocit, že mu jdou ty remixy opravdu o dost líp než vlastní tvorba. Naopak třeba The Field předvádí svůj typický standart a remix zní spíš jak nějaký odpad z jeho poslední desky. Battles by mohli vydávat remixy ke každému albu, protože takhle je fakt můžu (pokud budou mít opět šťastnou ruku na remixéry).

Hele Gui, trochu ti to vyměklo

autor
8 Odkaz 0

gui

Gui Boratto dal s novinkou Take My Breath Away sbohem svému inteligentnímu pointilistickému technu z dva roky staré desky Chromophobia a přesunul se k rozsáhlým plochám s naprostým minimem prvků, což může být dost podmanivé, nebo taky nuda. Loopy zůstaly, ale už nejsou fruity, kdysi ostrý zuby uhnívaj a složitá klubka se rozvinula do vedle sebe naskládaných nití, abyste se v tom jako náhodou neztratili. Temný klaustrofobický chodby se změnily v táhlý prosvětlený stráně, stezky, po kterejch chodí tak maximálně podvědomí se rozplizly do bulvárů otevřených všem nevítanejm masám. Jasně, že i na druhém albu tohoto Brazilce najdete pěkně nervní tracky, u kterých budete muset přemýšlet, celek je ale spíš takové šolíchaní odnikud nikam.