New Order – Music Complete

autor
1 Odkaz 4

New Order natočili desku, na kterou čekali všichni fanoušci už někdy od Republic (což je mimochodem dost neprávem zavrhované album). Sumner píše pořád texty, jako kdyby mu bylo dvacet, je tu klasická hookovská basa (i když už na ni nehraje Peter Hook) a stylově se album nejvíc blíží k jejich acidhousovému majstrštyku Technique. A stejně jako všechny jejich staré alba, i Music Complete je příšerně nekonzistentní. Na jednu stranu tu máme megahity typu Restless, na straně druhé tu jsou průměrnější kusy jako Academic. Mě osobně je nejbližší třípísňové italo/acidhousové intermezzo s hostující La RouxPlastic, Tutti Frutti a People On The High Line. Tomuhle říkám návrat ve velkém stylu!

Shout Out Louds

autor
0 , , , Odkaz 0

Jak by zněli New Order, kdyby byli ze Švédska a zpíval v nich Robert Smith? Jako Shout Out Louds. Stejně jako předešlá Work, tak i aktuální Optica nenabízí nic, z čeho bysme skákali deset metrů do vzduchu. Něco tu chybí. Možná zajímavější aranže, možná větší komplikovanost… cokoliv, co by téhle kapele dalo víc osobitosti a albu větší trvanlivost. Takhle jsou Shout Out Louds jenom takový aspirin. Nepomůžou, ale taky neublíží.

The New Division otvírají novou zasněnou pobočku

autor
1 , , , , Odkaz 0

Jestli nás během zimy rozehřívaly různé surf kapely, léto se pomalu blíží a je nejvyšší čas na něco zasněnějšího. Už z názvu The New Division jde cítit inspirace až fascinace britskou scénou, ale příznačný chlad a mlhu rozpouští jihokalifornské slunce a melancholie. Blouznění od Beach House nebo M83, 80-tkový zvuk od Depeche Mode nebo New Order, chytlavost Cut Copy se snoubí na letos vydaném EP The Rookie. I když prý mají ve svém hudebním sejfu přes 300 demo skladeb, s obdivuhodnou jistotou dokázali sestavit opravdu silné EP. Stačí si už jen vytáhnout sluchátka, nasadit sluneční brýle a lehnout si do trávy.

[iframe: src=“http://player.vimeo.com/video/22302255?title=0&byline=0&portrait=0″ width=“550″ height=“300″ frameborder=“0″]

Letting Up Despite Great Faults – kapela s nejblbějším jménem

let

No vážně, co je to za kapelu, která si vybere tak blbý jméno, že si z něj zapamatujete akorát první slovo? Přitom pro mě jsou amíci Letting Up Despite Great Faults (uf) zatím největším osobním objevem tohoto podzimu. Nechci tu jen tak stupidně psát, že jejich mix shoegaze a elektroniky je prostě úžasný, ale je to tak. Jako kdyby jste ze Slowdive, New Order a M83 udělali jeden band.

Audio clip: Adobe Flash Player (version 9 or above) is required to play this audio clip. Download the latest version here. You also need to have JavaScript enabled in your browser.

MP3

Flunk – This Is What You Get

0 , , Odkaz 0

flunk

[rating: 4]

A co takhle trochu opožděná dodávka nepopulárního trip-popu z Norska?

Flunk kdysi prorazili za hranice rodného Osla (zde byl vynechán prvoplánový vtip) pomocí cover verze Blue Monday New Order a zařazování cover verzí se pro ně stalo takovou pěknou tradicí, takže This Is What You Get nevyhnutelně uzavírá Karma Police, ale kromě toho dostane i spoustu jejich vlastních písniček, ve který se snoubí něžná elektronika, retro kytara a melancholie.

Protože se jedná už o čtvrté studiové album, tak se nedá ubránit srovnávání a nová deska zní v tomto kontextu trochu chladněji a temněji, ale mám experimentálně ověřeno, že je to změna minimální, protože posluchači vychovaní českými rádii stejně řadí do kategorie „divné“ a „depresivní“ úplně všechny desky, které Flunk zatím vydali.

Já mám naopak pro Flunk slabost, protože Anja Oyen Vister patří do mé oblíbené kategorie „kníkající zpěvačky“, takže se mi kritické připomínky hledají jen velmi těžko. U někoho jiného bych měl třeba dojem, že text „the pills don’t work and the drinks don’t work“ šikovně vykrádá The Verve, ale s takovou citlivou mladou ženu je třeba zacházet nanejvýš ohleduplně!

(Celé album je jako stream na Last.fm)