Sufjan Stevens

autor
0 , Odkaz 0

Pryč jsou jeho elektronické pokusy z The Age Of Adz a nudné desetileté přešlapování. Carrie & Lowell je majstrštyk jak Brno a jasný návrat k jeho nejlepším deskám jako Seven Swans nebo Illions. Teda formou spíš k té první, protože písničky na Carrie & Lowell mají velice decentní aranže a krásnou intimní a nostalgickou atmosféru. A s každým poslechem to roste.

Pouliční mejdan s Freelance Whales

One of the reasons I love NY“ je popisek YouTube videa newyorské kapely Freelance Whales, hrající na zastávce metra Bedford Avenue. Tato pětice se víc než rok potlouká ulicemi svého domovského města a posouvá pouliční muzikantství z lo-fi na na pro-fi úroveň. V jejich hudbě se odráží několik instrumentálních vrstev a vedle rytmické sekce používají snad všechny charakteristické nástroje „pravých“ amerických indie kapel – banjo, zvonkohru, harmonium. Hodně připomenou Sufjana Stevense, Death Cab For Cutie, v některých písních dokonce The Postal Service (nejvíce v chytlavé Starring), ale na rozdíl od Owl City, který postupně válcuje hitparády obou stran Atlantiku, nesklouzávájí tak hluboko do medové kádě. Freelance Whales sice kráčí prošlapanými cestičkami, takže vám asi úplně nezamotají hlavu, nebudete nosit týden v kuse triko s nápisem téhle kapely, ale na druhou stranu si je nebudete muset mazat ze svých statistik na last.fm.