Konečně mě někdo přinutil přehodnotit vlastní teorii o tom, že sebelepší remixéři jsou často dost mizerní autoři. Psal jsem to tu už několikrát: to, že někdo dokáže kolem kostry někoho jiného postavit fešácké lešení ještě neznamená, že si poradí i na zelené louce. Protože každý není Fatboy Slim. A v téhle dekádě se mi to [...]

[Více →]

Už ty remixy byly zajímavý. Třeba One Month Off pro Bloc Party, ale hlavněTo Lose My Life, ve kterých tihle tři White Lies ze slušných kluků proměnili ve vykalenýho Gahana, co s Alice Glass ve VIP čichá lepidlo. Filthy Dukes jsou tři electro DJs z Londýna, co to z Bar Fly v Camdenu dotáhli až [...]

[Více →]

Je to možná moje soukromá obsese, ale tyhle Nory mám rád. Jejich už skoro tři roky starou první desku Datarock považuju dodnes za jedno z nejvrstevnatějších alb tehdejší rašící nu rave scény (tehdy to vlastně byl ještě new rave), na koncertech s nima není nuda a navíc jsou to sympaťáci, kteří se moc neřeší. O [...]

[Více →]